Vceliweb.cz
AktualityZdravotní komiseO spolkuPublikaceArchivVčelyKontakty
Vítejte na stránkách
královéhradeckých včelařů
Český svaz včelařů, z.s.,
základní organizace Hradec Králové

O včelích produktech



O medu



"V medu a mléku nejvíce léku."

Něco z historie:
Nejstarší dochovaný doklad o tom, že med byl základní potravinou prehistorického člověka nacházíme z doby paleolitické (asi před 15 000 lety na kresbě z Pavoučí jeskyně ve Španělsku), byl uznáván jako pokrm bohů v antickém období, med byl též nalezen v Egyptských pyramidách v hrobkách faraónů.
Staří Egypťané využívali med jako slavnostní pokrm v chrámech, vyráběli z něj léky a používali jej při balzamování těl zemřelých.
Tradice používání medu většinou národů vedla v moderní době k tomu, že se med stal trvalou součástí mnoha dalších potravin dneška.

Med je potravina přírodního charakteru složená z glukosy, fruktosy, org. kyselin, pevných částic a enzymů odebraných včelou medonosnou při sběru sladkých šťáv květů rostlin (nektar), výměšků hmyzu na povrchu rostlin (medovice), nebo na živých částech rostlin které včely sbírají, přetvářejí a doplňují svými spec. látkami, tyto uskladňují a nechávají zrát v plástech.

Nektar:
Přírodní sladká šťáva (sladina), kterou včela medonosná sbírá a vytváří med. Vylučování nektaru na květech hmyzosnubných rostlin je závislé na slunci, teplotě, vlhkosti, půdě a dalších vlivech souvisejících s růstem a kvetením rostlin.
Nektar je zjednodušeně řečeno – vodní roztok cukrů (asi 40 %), obsah vody kolísá mezi 15 – 90 %. Z cukrů převládá v čerstvém nektaru sacharosa, glukosa a fruktosa a to v různém poměru podle toho o jakou rostlinu jde.

Medovice:
Hustá sladká tekutina, vylučovaná stejnokřídlým hmyzem (tento hmyz cizopasí na větvích, listech, pupenech listnatých a jehličnatých dřevin – jsou to mšice, červce a mery) vylučovaným po kapkách na rostlinách, tyto tam vytvářejí lepkavé povlaky.
Zdrojem medovice je rostlinná šťáva proudící v rostlinách, kterou tento hmyz vysává svými ústními orgány, dále pak prochází jejich zažívacím ústrojím. Zde probíhají biochemické procesy, které upravují složení cukrů, na jehož konci je vylučována sladká tekutina ve formě medovice ven na listy nebo jehličí, odkud jej včela medonosná sbírá.
Čerstvá medovice obsahuje až 80% vody, podstatnou část medovice tvoří cukry, kde je nejvíce zastoupena sacharosa, glukosa a fruktosa, z dalších látek jsou tam obsaženy minerální látky, vitamíny a barviva.pH medovice je 6,7 – 7,5.

Jak vlastně vzniká med?
Vznik medu je složitý proces (jakož i ostatních včelích produktů) je vytvářen vzájemnou dělbou práce všech včel jako celku, tím se včelí produkty liší např. od mléka, které pochází od jedince a je produktem mléčné žlázy.
Včela medonosná přinese sebraný nektar nebo medovici v medovém váčku ( asi 1g) do úlu a tam ji předá úlovým včelám, které přejímají donesenou sladinu k dalšímu zpracování v úlu. Donesená kapka je spolknuta a znovu předána ještě několikrát, než je jako med uložen v buňce plástu, za tuto dobu předávání se tu rozběhnul chemicko – fyzikální proces, ve kterém dochází k obohacování sladiny o látky pocházející z hltanových a pyskových žláz včel dělnic a to jsou enzymy, aminokyseliny a další látky ve stopovém množství jako tuky vitamíny skupiny B.
Chemické změny: representuje štěpení vyšších cukrů na cukry nižší.
Mezi fyzikální změnu patří zahušťování sladiny, tento proces je nutný a ve své podstatě zabraňuje množení mikroorganizmů – med je konzervován na neomezeně dlouhou dobu!! Až je med dostatečně zahuštěn je naplněn do buněk plástu až po okraj a následně zavíčkován voskovými víčky.
Přesto, že je proces tvorby medu velmi složitý, může včelstvo díky vysokému počtu dělnic nasbírat denně 1- 2 kg nektaru, či medovice, při vysoké snůšce až 10 kg!a tento urychleně zpracovat na med ( proto se asi říká „pilný jako včelička“)?

Chemické složení medu:
Cukry představují 95-99% sušiny medu, hlavní podíl tvoří jednoduché cukry-glukosa a fruktosa, jsou zde obsaženy i další cukry.
Voda je součástí medu, má být pod 20% z obsahu, je-li obsažen ve větším množství je zde riziko případného zkvašení.(med nezralý předčasně vytočený).
Jsou zde dále zastoupeny organické kyseliny, minerální látky (draslík), žádná pro člověka jedovatá látka nebyla v medech České republiky zjištěna.
Fyzikální vlastnosti medu a jejich změny:
Čerstvě vytočený med má vlastnosti vizkozní tekutiny, díky vysoké koncentraci cukrů je silně hydroskopický, přijímá nadměrnou vlhkost (při nedokonalém uzavření ve skladovacích nádobách).
Další přirozenou vlastností medu:
Je jeho krystalizace (patrné zvláště u řepkového medu – krystalizuje asi do 14 dnů po vytočení), je důležitou vlastností medu a určuje ji poměr mezi glukosou a vodou (G:V ). Med nekrystalizuje vůbec pokud G:V je menší než 1,7,samozřejmě v souvislostech složení medu, teploty obsahu pylu. Medovicové medy krystalizují pomaleji nebo málo, na rozdíl od medů nektarových, akátové medy nekrystalizují vůbec. Uživatelé medu, kteří neradi „dobývají“ ze sklenic ztuhlý zkrystalizovaný med nakupují tzv. pastovaný med.
Co to je?
Pastování medu je technologický proces, ( zjednodušeně řečeno je to mechanické rozmíchávání vytočeného medu /bez přítomnosti vzduchu/ po dobu asi 2 až 3 týdnů), kterým docílíme jemné krystalizace medu v celém jeho objemu. Med je sice zkrystalizovaný, není již tuhý,(roztíratelný asi jako sádlo) jeho chemické a fyzikální vlastnosti jsou stejné jako u nepastovaného.
Další fyzikální vlastností medu je jeho hustota (hmotnost medu na jednotku jeho objemu)mění se v závislosti na obsahu vody v medu. Přibližně 1 litr medu váží 1,4 kg .
Při zpracování (užívání ) medu je třeba respektovat jeho tepelné vlastnosti. Med by neměl být zahříván přímým plamenem, nýbrž zprostředkovaně ve vodní lázni, nebo přes ohřívaný vzduch za stálého míchání!! a to do teploty vody nejvýše do 40°C (pokud trvale udržíme vlastní ruku do ohřáté vody).

Med není jen potravina, ale i lék.

Med má vynikající nutriční a dietetické vlastnosti jako doplněk výživy lidí i zvířat a má i léčivé účinky. Díky svým antibakteriálním účinkům je vhodným přírodním lékem při nachlazení a zánětech horních cest dýchacích, v dětské výživě je velmi žádoucí součástí. (máme na mysli využívání medu přírodního, dále nezpracovávaného).

O vosku



Něco z historie
Podobně jako med je včelí vosk člověkem využíván několik tisíc let. Jsou známy skalní kresby vytvořené z včelího vosku, staří Egypťané používali při mumifikaci zábaly se včelím voskem, asi nejpoužívanější byl při výrobě svíček.

Původ včelího vosku
Vosk je včelou medonosnou vylučován voskovou žlázou na zadečku dělnic, včela vosk svými kusadly rozmělňuje na vláčnou hmotu a tuto dál používá na stavbu vznikajícího plástu.

Fyzikální vlastnosti včelího vosku
Plastická a tvárná hmota již při pokojové teplotě, (bod tání 65°C) konsistence a viskozita se mění s teplotou, při teplotách kolem 0°C se stává vosk velmi křehký. Ve vodě je nerozpustný, je vynikající izolant díky vysoké dielektrické konstantě (2,9).Vosk včely medonosné obsahuje až 284 různých látek, které se významně podílejí na fyzikálních a chemických vlastnostech této látky.

Využití včelího vosku
Je nezávadný pro lidskou konzumaci a není přímou součástí lidské výživy. Jeho využití mnohostranné např. v potravinářském průmyslu při balení a konzervaci potravin, v kosmetice při výrobě různých mastí a krémů, v průmyslu při impregnaci a leštění dřeva, v elektrotechnice, v odvětví rytectví, zlatnictví, zpracování uměleckých předmětů ap.

O propolisu



Je to směs včelího vosku a pryskyřic, které sbírají včely z květů rostlin a listových pupenů.

Účinky propolisu jsou výrazně antibakteriální a včely vlastně touto látkou „dezinfikují“ prostředí úlu, potírají vnitřní část úlu a utěsňují otvory. Propolis likviduje patogenní bakterii včel a zabraňuje vnikání vlhkosti do úlu.

Propolis je velice žádaným produktem je to totiž produkt s výraznými biologickými – léčivými účinky.

Fyzikální vlastnosti:
Je barvy od žluté po hnědou, při teplotě 20 až 45°C je měkký, tvárný a lepivý, naopak při teplotách kolem nuly je křehký – tříštivý. Bod tání je při teplotách mezi 60 a 70°C, Čím je propolis starší tím se stává tvrdším a tmavne. Je rozpustný v alkoholu, měrná hmotnost propolisu kolísá od 1,120 – 1,136 (v závislosti na podílu obsaženého vosku).

Chemické složení:
V propolisu bylo zjištěno kolem 150 látek, hlavní složkou jsou pryskyřičné látky(flavonoidy až 50%), vosky a mastné kyseliny(25 až 3%) dále pyl a jiné organické a minerální látky.

Použití propolisu:
Propolis je velice účinný antibakteriální prostředek, používá se ve formě mastí a extraktů.

Zrychluje regeneraci poškozených částí kůže, zabraňuje sekundární infekci a přispívá k procesu hojení, a to jen za předpokladu, že člověk není a tuto látku alergický.

Jednoduchá zkouška: na zápěstí naneseme kapku propolisového extraktu, tuto do 24 hodin opakujeme, pokud nám pokožka nezrudne a nebo nebude svědit, můžeme propolis využívat.

V lékařství se využívá při léčení kardiovaskulárního systému, infekcí a zánětů dásní, vředových chorobách, popáleninách, plísňových onemocněních, tlumení následků po ozáření, detoxikaci od těžkých kovů, propolis má i účinky sedativní a anestetické.

\n

O mateří kašičce



Dělnice včely medonosné (ve stáří 6 – 12 dní) vytvářejí převážne v hltanových žlázách sekret, kterým krmí larvy do tří dnů stáří a také larvy budoucích matek, dospělé matky jsou krmeny denně mateří kašičkou a díky této potravě jsou schopny obrovské produkce vajíček (až několik tisíc denně). Včely tento produkt nijak neukládájí, slouží k okamžité spotřebě larev.

Pokud je larva včely medonosné krmena mateří kašičkou jen první tři dny, dalším vývojem se vylíhne dělnice (za 21 dnů), naopak pokud je larva krmena celou dobu vývoje vyvine se z ní matka (za 16 dnů). Výživa matky mateří kašičkou má také zásadní vliv na dlouhověkost matky, tato se dožívá věku až několika roků (dělnice žije 180 až 240 dnů). Včelaři v letním období přebytečnou mateří kašičku (nebo záměrně) odebírají pro její léčivé účinky(mateří kašička je zařazena na seznamu účinných látek léčiv a je lékařem předepisována).

Fyzikální vlastnosti:
Mateří kašička je homogenní kašovitá hmota bílé až smetanověžluté barvy, chuť je kořeněná až nakyslá, spec. hmotnost je 1,1g/cm3, nejlépe rozpustná v medu (až 80 %), viskosita je závislá na obsahu vody a stáří, bod tání je 55°C

Chemické složení:
Asi dvě třetiny objemu tvoří voda, v sušině tvoří největší podíl proteiny a cukry, mateří kašička je velmi bohatá na vitamíny (hlavně skupiny B,/B5,B3,B7,B6,B1,B8,B12,/ dále pak vitamíny skupiny A,C,D)

Léčebné účinky:
Mateří kašička se míchá s medem a skladuje se v ledničce při teplotě 4°C, přiměřenou léčebnou dávkou je denní množství 100 až 300 mg po dobu 3 až 4 týdnů.

Používá se při:
tělesném a duševním vyčerpáním
ztrátě chuti
ve stáří
léčení astmatu
u léčení arteriosklerozy
vyšším cholesterolu
snížené imunitě
léčení nízkého tlaku
léčení popálenin
dále se mateři kašička vyžívá v kosmetickém průmyslu, poněvadž podporuje růst a regeneraci kůže




S D Í L E T   N A :

Kontakty


Český svaz včelařů, z. s., základní organizace Hradec Králové
Na Obci 460
503 02 Předměřice nad Labem
Telefon: 776 100 321
E-mail: zohradeckralove@vcelarstvi.cz
IČ: 64809561

Ing. Radim Kupka
Předseda
776 100 321, zohradeckralove@vcelarstvi.cz

Petr Burián
Jednatel
603 225 893, zohradeckralove@vcelarstvi.cz


Další kontakty >
Kontaktujte nás:







Odeslat